Náklady, pravidla a srovnání 2026

Státní pojištěnci: za koho platí zdravotní pojištění stát a co musíte hlásit

Kdo je státní pojištěnec: děti, studenti do 26 let, důchodci, rodiče na rodičovské, uchazeči o zaměstnání, pečující. Co se děje při práci navíc a kdy status končí.

Aktualizováno · 5 min čtení

Státní pojištěnci: za koho platí zdravotní pojištění stát a co musíte hlásit

Státní pojištěnec je člověk, za kterého zdravotní pojištění platí stát, takže on sám nic neplatí. Patří sem podle § 7 zákona č. 48/1997 Sb. zejména nezaopatřené děti (do konce povinné školní docházky a dále studenti do 26 let), poživatelé důchodu, příjemci rodičovského příspěvku, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce, lidé v hmotné nouzi, osoby celodenně pečující o malé dítě nebo o osobu závislou na péči a některé další skupiny. Pokud státní pojištěnec zároveň pracuje, odvádí se pojistné i z jeho výdělku, jen se na něj nevztahuje minimální vyměřovací základ. Největší riziko je okamžik, kdy status skončí (konec studia, přerušení, 26. narozeniny) a člověk si nevšimne, že od té doby za něj nikdo neplatí.

Článek navazuje na přehled zdravotního pojištění v Česku.

Kdo je státní pojištěnec

SkupinaTypický doklad nebo podmínkaKdy status končí
Nezaopatřené dítě do konce povinné školní docházkyvzniká automatickykonec povinné školní docházky, pak jen při studiu
Student (soustavná příprava na budoucí povolání)studium na SŠ, VOŠ nebo VŠ, nejdéle do 26 letukončení nebo přerušení studia, dosažení 26 let
Poživatel důchodupřiznaný starobní nebo invalidní důchodzánik nároku na důchod
Žena pobírající peněžitou pomoc v mateřstvídávka od ČSSZkonec dávky (pak často rodičovský příspěvek)
Příjemce rodičovského příspěvkudávka od úřadu prácevyčerpání rodičovského příspěvku
Uchazeč o zaměstnáníevidence na úřadu prácevyřazení z evidence, nástup do práce
Osoba celodenně a řádně pečující o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 letčestné prohlášení / doložení pojišťovnědítě dosáhne věkové hranice
Osoba pečující o osobu závislou ve II. až IV. stupnidoložení pojišťovněkonec péče
Příjemce dávky pomoci v hmotné nouzirozhodnutí úřadu prácekonec dávky

Úplný a aktuální výčet je v § 7 zákona; patří tam i další skupiny, například osoby ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Pokud si nejste jistí, zda do některé skupiny patříte, zeptejte se pojišťovny ještě předtím, než přestanete platit.

Studenti: nejčastější zdroj nečekaných dluhů

Student je státním pojištěncem, dokud se soustavně připravuje na budoucí povolání a nedosáhl 26 let. Status končí:

  1. dnem, kdy ukončíte nebo přerušíte studium (přerušení je častá past),
  2. dnem dosažení 26 let, i když dál studujete (například doktorandi),
  3. při studiu v cizině, pokud pojišťovně nedoložíte potvrzení o studiu.

Modelový příklad (ilustrativní). Student přeruší studium od 1. února a do září nikde nepracuje ani se neeviduje na úřadu práce. Od února do srpna je osobou bez zdanitelných příjmů a měl by platit 7 × 3 024 Kč = 21 168 Kč. Pokud to neudělá, pojišťovna mu po čase předepíše dlužné pojistné s penále. Kdyby se hned v únoru evidoval na úřadu práce, platil by za něj stát.

U studia v Česku si pojišťovny údaje o studiu zpravidla získávají z registrů, u studia v cizině nebo v některých situacích po vás ale budou chtít potvrzení. Postup si ověřte u své pojišťovny.

Státní pojištěnec, který pracuje

Stát za vás pojistné platí dál, a k tomu se odvádí pojistné z vašeho příjmu:

  • Zaměstnání (i brigáda): pojistné se počítá ze skutečné mzdy, bez doplatku do minima. Student s brigádou za 9 000 Kč tedy zaplatí třetinu z 9 000 × 13,5 % = 1 215 Kč, tj. 405 Kč, a zaměstnavatel 810 Kč.
  • Podnikání: OSVČ, za kterou platí stát po celý rok, neplatí minimální zálohy; pojistné se vyúčtuje jen ze skutečného zisku v přehledu.
  • Dohoda o provedení práce: pojistné se platí, jen když odměna překročí rozhodnou hranici stanovenou zákonem.

Zaměstnavateli musíte doložit, že jste státní pojištěnec (například potvrzení o studiu nebo rozhodnutí o důchodu), jinak bude mzdová účetní dopočítávat pojistné do minima. Podrobnosti jsou v průvodci doplatek do minima.

Rodiče na mateřské a rodičovské

Po dobu peněžité pomoci v mateřství i rodičovského příspěvku platí stát. Rodič, který rodičovský příspěvek už vyčerpal, ale dál celodenně a řádně pečuje o dítě do 7 let, zůstává státním pojištěncem jako pečující osoba; tuto skutečnost je ale potřeba pojišťovně doložit. Pokud rodič během rodičovské pracuje, odvádí se pojistné ze mzdy bez minima.

Modelový příklad (ilustrativní). Matka pobírá rodičovský příspěvek a pracuje na zkrácený úvazek za 15 000 Kč. Celé pojistné ze mzdy je 15 000 × 13,5 % = 2 025 Kč, ona zaplatí 675 Kč. Doplatek do minima (22 400 − 15 000) × 13,5 % = 999 Kč se jí netýká, protože je státní pojištěnkyně.

Uchazeči o zaměstnání

Evidence na úřadu práce je pro lidi bez práce nejjednodušší cesta, jak neplatit pojistné jako OBZP. Stát platí za dobu evidence, i když uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Za dny před zařazením do evidence ale stát neplatí. Pokud vás úřad práce z evidence vyřadí (například za nesplnění povinností), platit začínáte sami. Více v článku mezi zaměstnáními.

Co a kdy hlásit pojišťovně

  • Začátek a konec skutečnosti, kvůli které za vás platí stát, pokud ji pojišťovna nezná z jiného zdroje (například péče o dítě, studium v cizině).
  • Ukončení nebo přerušení studia.
  • Nástup do zaměstnání a jeho skončení (zaměstnavatel vás přihlásí, ale hlídejte si mezery).

Zákon obecně ukládá pojištěncům oznamovat rozhodné skutečnosti do 8 dnů. Pokud nevíte, zda pojišťovna změnu zná, je jednodušší ji nahlásit sami přes klientský portál.

Časté otázky

Platí stát pojistné i za důchodce, který pracuje?

Ano. Za poživatele důchodu platí stát a z jeho mzdy se navíc odvádí běžné pojistné. Minimum se u něj neuplatní, protože je státní pojištěnec.

Jsem studentka a je mi 26. Co teď?

Dnem 26. narozenin přestáváte být státní pojištěnkyní z titulu studia. Pokud nepracujete, nepodnikáte a nespadáte do jiné skupiny, platíte jako OBZP 3 024 Kč měsíčně (2026).

Kolik platí stát za jednoho státního pojištěnce?

Vyměřovací základ pro platbu státu stanoví § 3c zákona č. 592/1992 Sb. a vláda ho může nařízením zvyšovat. Pro pojištěnce samotného na výši nezáleží, platba jde přímo ze státního rozpočtu pojišťovnám.

Zdroje

Související průvodci