Náklady, pravidla a srovnání 2026
Státní pojištěnci: za koho platí zdravotní pojištění stát a co musíte hlásit
Kdo je státní pojištěnec: děti, studenti do 26 let, důchodci, rodiče na rodičovské, uchazeči o zaměstnání, pečující. Co se děje při práci navíc a kdy status končí.
Státní pojištěnec je člověk, za kterého zdravotní pojištění platí stát, takže on sám nic neplatí. Patří sem podle § 7 zákona č. 48/1997 Sb. zejména nezaopatřené děti (do konce povinné školní docházky a dále studenti do 26 let), poživatelé důchodu, příjemci rodičovského příspěvku, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce, lidé v hmotné nouzi, osoby celodenně pečující o malé dítě nebo o osobu závislou na péči a některé další skupiny. Pokud státní pojištěnec zároveň pracuje, odvádí se pojistné i z jeho výdělku, jen se na něj nevztahuje minimální vyměřovací základ. Největší riziko je okamžik, kdy status skončí (konec studia, přerušení, 26. narozeniny) a člověk si nevšimne, že od té doby za něj nikdo neplatí.
Článek navazuje na přehled zdravotního pojištění v Česku.
Kdo je státní pojištěnec
| Skupina | Typický doklad nebo podmínka | Kdy status končí |
|---|---|---|
| Nezaopatřené dítě do konce povinné školní docházky | vzniká automaticky | konec povinné školní docházky, pak jen při studiu |
| Student (soustavná příprava na budoucí povolání) | studium na SŠ, VOŠ nebo VŠ, nejdéle do 26 let | ukončení nebo přerušení studia, dosažení 26 let |
| Poživatel důchodu | přiznaný starobní nebo invalidní důchod | zánik nároku na důchod |
| Žena pobírající peněžitou pomoc v mateřství | dávka od ČSSZ | konec dávky (pak často rodičovský příspěvek) |
| Příjemce rodičovského příspěvku | dávka od úřadu práce | vyčerpání rodičovského příspěvku |
| Uchazeč o zaměstnání | evidence na úřadu práce | vyřazení z evidence, nástup do práce |
| Osoba celodenně a řádně pečující o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let | čestné prohlášení / doložení pojišťovně | dítě dosáhne věkové hranice |
| Osoba pečující o osobu závislou ve II. až IV. stupni | doložení pojišťovně | konec péče |
| Příjemce dávky pomoci v hmotné nouzi | rozhodnutí úřadu práce | konec dávky |
Úplný a aktuální výčet je v § 7 zákona; patří tam i další skupiny, například osoby ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Pokud si nejste jistí, zda do některé skupiny patříte, zeptejte se pojišťovny ještě předtím, než přestanete platit.
Studenti: nejčastější zdroj nečekaných dluhů
Student je státním pojištěncem, dokud se soustavně připravuje na budoucí povolání a nedosáhl 26 let. Status končí:
- dnem, kdy ukončíte nebo přerušíte studium (přerušení je častá past),
- dnem dosažení 26 let, i když dál studujete (například doktorandi),
- při studiu v cizině, pokud pojišťovně nedoložíte potvrzení o studiu.
Modelový příklad (ilustrativní). Student přeruší studium od 1. února a do září nikde nepracuje ani se neeviduje na úřadu práce. Od února do srpna je osobou bez zdanitelných příjmů a měl by platit 7 × 3 024 Kč = 21 168 Kč. Pokud to neudělá, pojišťovna mu po čase předepíše dlužné pojistné s penále. Kdyby se hned v únoru evidoval na úřadu práce, platil by za něj stát.
U studia v Česku si pojišťovny údaje o studiu zpravidla získávají z registrů, u studia v cizině nebo v některých situacích po vás ale budou chtít potvrzení. Postup si ověřte u své pojišťovny.
Státní pojištěnec, který pracuje
Stát za vás pojistné platí dál, a k tomu se odvádí pojistné z vašeho příjmu:
- Zaměstnání (i brigáda): pojistné se počítá ze skutečné mzdy, bez doplatku do minima. Student s brigádou za 9 000 Kč tedy zaplatí třetinu z 9 000 × 13,5 % = 1 215 Kč, tj. 405 Kč, a zaměstnavatel 810 Kč.
- Podnikání: OSVČ, za kterou platí stát po celý rok, neplatí minimální zálohy; pojistné se vyúčtuje jen ze skutečného zisku v přehledu.
- Dohoda o provedení práce: pojistné se platí, jen když odměna překročí rozhodnou hranici stanovenou zákonem.
Zaměstnavateli musíte doložit, že jste státní pojištěnec (například potvrzení o studiu nebo rozhodnutí o důchodu), jinak bude mzdová účetní dopočítávat pojistné do minima. Podrobnosti jsou v průvodci doplatek do minima.
Rodiče na mateřské a rodičovské
Po dobu peněžité pomoci v mateřství i rodičovského příspěvku platí stát. Rodič, který rodičovský příspěvek už vyčerpal, ale dál celodenně a řádně pečuje o dítě do 7 let, zůstává státním pojištěncem jako pečující osoba; tuto skutečnost je ale potřeba pojišťovně doložit. Pokud rodič během rodičovské pracuje, odvádí se pojistné ze mzdy bez minima.
Modelový příklad (ilustrativní). Matka pobírá rodičovský příspěvek a pracuje na zkrácený úvazek za 15 000 Kč. Celé pojistné ze mzdy je 15 000 × 13,5 % = 2 025 Kč, ona zaplatí 675 Kč. Doplatek do minima (22 400 − 15 000) × 13,5 % = 999 Kč se jí netýká, protože je státní pojištěnkyně.
Uchazeči o zaměstnání
Evidence na úřadu práce je pro lidi bez práce nejjednodušší cesta, jak neplatit pojistné jako OBZP. Stát platí za dobu evidence, i když uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Za dny před zařazením do evidence ale stát neplatí. Pokud vás úřad práce z evidence vyřadí (například za nesplnění povinností), platit začínáte sami. Více v článku mezi zaměstnáními.
Co a kdy hlásit pojišťovně
- Začátek a konec skutečnosti, kvůli které za vás platí stát, pokud ji pojišťovna nezná z jiného zdroje (například péče o dítě, studium v cizině).
- Ukončení nebo přerušení studia.
- Nástup do zaměstnání a jeho skončení (zaměstnavatel vás přihlásí, ale hlídejte si mezery).
Zákon obecně ukládá pojištěncům oznamovat rozhodné skutečnosti do 8 dnů. Pokud nevíte, zda pojišťovna změnu zná, je jednodušší ji nahlásit sami přes klientský portál.
Časté otázky
Platí stát pojistné i za důchodce, který pracuje?
Ano. Za poživatele důchodu platí stát a z jeho mzdy se navíc odvádí běžné pojistné. Minimum se u něj neuplatní, protože je státní pojištěnec.
Jsem studentka a je mi 26. Co teď?
Dnem 26. narozenin přestáváte být státní pojištěnkyní z titulu studia. Pokud nepracujete, nepodnikáte a nespadáte do jiné skupiny, platíte jako OBZP 3 024 Kč měsíčně (2026).
Kolik platí stát za jednoho státního pojištěnce?
Vyměřovací základ pro platbu státu stanoví § 3c zákona č. 592/1992 Sb. a vláda ho může nařízením zvyšovat. Pro pojištěnce samotného na výši nezáleží, platba jde přímo ze státního rozpočtu pojišťovnám.
Zdroje
- Zákony pro lidi – § 7 zákona č. 48/1997 Sb. (výčet státních pojištěnců)
- Úřad práce ČR – evidence uchazečů o zaměstnání, rodičovský příspěvek
- Česká správa sociálního zabezpečení – důchody, peněžitá pomoc v mateřství
- Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR – co doložit jako státní pojištěnec